AquaOx

Dávkování:

Dávkování: 1 kapsle 1x denně s jídlem nejlépe po čas oběda


Doporučeno na:

  • aktivní stárnutí
  • podpora srdce a cév

Granátovník, marhaník neboli Punica Granatum je nazýván strom lásky v ráji. Granátovník není divoce rostoucím stromem, nýbrž starou rostlinnou kulturou, která byla známá již v předkřesťanském Egyptě a přední Asii před 5000 lety. Těšil se velké úctě a později byl zasvěcen bohyním Afroditě a Héře jako symbol plodnosti a lásky. Je to opadavý, hustě větvený a často trnitý keř nebo strom dorůstající výšky do 5 m s šedohnědou kůrou. Droga granátovníku obsahuje především třísloviny, alkaloidy pyridinového a piperidinového typu,manit, pektin a cukry.

 

Euterpe jsou vysoké, většinou silně odnožující palmy se štíhlými kmeny, domácí v Jižní Americe a na Antilách. Z dužniny plodů se připravují chutné nápoje, z vegetačních vrcholů tzv. palmové zelí. K nejznámějším a nejvyužívanějším patří Euterpe oleracea - palma Acai. Dorůstá až 25 m a plodí kolem 20 kg plodů, které se vzhledem podobají borůvkám. Mají temně modrou barvu, kterou získávají díky přírodní látce anthokyaninu, kakaovou vůni a chuť. Testováním antioxidační aktivity bylo zjištěno jedno z nejvyšších čísel ORAC (oxygen radical absorbance capacity), tedy schopnost pohlcení volných kyslíkových radikálů. Acai obsahuje řadu vitamínů, minerální látky, nenasycené mastné kyseliny, aminokyseliny, flavonoidy, bílkoviny a vlákninu. Acai je u původního obyvatelstva oblíbeným prostředkem ke zvýšení fyzické i psychické aktivity.

 

Rozmarýna lékařská je stále zelený bohatě rozvětvený hustý keř s voňavými listy poskytuje mimořádně aromatické a oblíbené středomořské koření. Rozmarýna se rozvětvuje a může dosáhnout výšky až 1 metr. Stonky jsou husté, větvené, ve spodní části dřevnatějící se šedavou kůrou. Roste ve Středomoří, zejména na suchých místech v blízkosti mořského pobřeží (ostatně její latinské rodové jméno je pravděpodobně odvozeno od slov ros = rosa a marinus = mořský, tedy "mořská rosa"). U nás je často pěstována, ale nezplaňuje, neboť středoevropské tuhé a vlhké zimy jsou pro ni k nepřežití. Od jara do podzimu vytváří malé purpurově modré květy. U nás se pěstuje na zahrádkách. Listí i květy voní po balsámu a mají nahořklou chuť. Obsahuje 1 až 2 % silice (verbenon, borneol, cineol, kafr, limonen aj.), flavonoidy (luteolin, apigenin, diosmetin aj.), diterpenové hořčiny (pikrosalvin, rosmanol, rosmadial aj.), kyselinu ursulovou, oleanovou, kávovou, chlorgenovou a rozmarýnovou, třísloviny (až 8 %) a další látky.

 

Nejvíce rozmarýny se spotřebuje k destilaci silice, užívané do šamponů, mýdel a kolínské vody. Jako koření se užívají listy jehličkovitého vzhledu, sušené i čerstvé, celé i drcené či jemně mleté. Používá se buď samotně, nebo jako součást provensálského koření. Dodává jídlům trpce kořeněnou chuť a podporuje jejich stravitelnost.

 

Rozmarýna je nejen vynikající koření, ale má dlouhou tradici v lidovém léčitelství nejen ve Středomoří, ale znaly ji dobře i naše babičky, které ji pěstovaly na zahrádkách a za okny.


Další informace:

Složení: Bobule acai, Granátové jablko, , Rozmarýn