Překyselení organismu je dnes jednou z nejnebezpečnějších civilizačních chorob.

Lidský život je závislý na rovnováze mezi kyselinami a zásadami v organismu.

 

Optimální poměr mezi kyselinami a zásadami je v různých částech těla rozdílný a je nezbytný pro práci bílkovinových enzymů při všech životně důležitých chemických reakcích. Příkladem je zažívací trakt, kde je v žaludku při trávení velmi kyselé prostředí (PH mezi 1-2), nutné pro aktivaci a funkci pepsinu, což je enzym schopný rozložit bílkoviny. O pár cm dále, ve dvanácterníku a tenkém střevě, je nezbytné vytvořit zásadité prostředí (PH okolo 8) sekrecí šťávy žlázkami ve sliznici střeva, jinak by byly enzymy štěpící dále proteiny, cukry a tuky málo účinné a tyto živiny by se velmi těžko vstřebávaly do mízního a krevního systému tenkého střeva. Denně je na neutralizaci velmi kyselé žaludeční tráveniny potřeba několik litrů zásadité střevní a slinivkové „šťávy“. Krevní PH je velmi přísně regulováno okolo hodnoty 7,35 (mírně zásadité), a to několika „nárazníkovými systémy“ (tzv. pufry), protože snížení na PH 7 nebo naopak zvýšení nad PH 7,6 by mohlo být smrtelné. Optimální AB rovnováha krve je proto také významně podporována činností plic a ledvin.

Velmi často se kyseliny zadržují v kloubech, kde způsobují bolestivé záněty, jako je dna, revma nebo artritida.
Jakmile kyselé usazeniny zničí chrupavku, vzniká artróza.

 

Jak  je to  s pH našeho těla?

Normální pH zdravého člověka (jeho tekutin a tkání) je slabě zásadité – trochu nad pH 7, zdravý novorozenec má pH moči kolem 8,5.

Bohužel většina těhotných žen nemá zásaditou plodovou vodu, a tak se děti koupou už v děloze v zapáchající kyselé „vodě“.

Stále jsme přesvědčováni nejen lékaři, ale i kosmetickým průmyslem, že je normální mít naše pH ranní moči 5.


Moderní medicína se zabývá a umí řešit extrémní výkyvy hodnot PH, ale vůbec se nezabývá dlouhodobým vlivem mírného překyselení – tzv. latentní acidózy, které je výsledkem vlivu nezdravého způsobu života. Toto chronické překyselení se v průběhu života rozvine u 90% lidí, a proto je považováno za jednu z nejnebezpečnějších civilizačních chorob. Projevuje se mnoha klinickými příznaky a jejím dlouhodobým působením se rozvíjejí i tak závažná onemocnění jako je cukrovka, vysoký krevní tlak se svými komplikacemi (jako je např. mrtvice), Parkinsonova a Alzeimerova choroba a osteoporóza.

Co podporuje kyselé Ph v těle?

        -  nadbytečný příjem masa a tuků 
        -  špatný nebo vůbec žádný pitný režim
        -  rafinovaný cukr, sladkosti
        -  nadměrná konzumace výrobků z kravského mléka
        -  výrobky z bílé mouky
        -  alkohol
        -  kouření
        -  užívání chemických léků (i léky proti bolesti, běžné paraleny…)
        -  pití sladkých a energetických nápojů nebo nápojů sycených CO2
        -  pití oslazené kávy nebo kávy s mlékem
        -  nízká nebo žádná konzumace zeleniny a ovoce
        -  nízký příjem minerálů 
        -  zamoření životního prostředí jedy           
        -  kyselé deště
        -  permanentní psychický stres
        -  chemoterapie a ozařování!!!

 

Překyselujeme se dobrovolně nevhodnými tekutinami.

Na jednu sklenici silně kyselinotvorného nápoje o ph 2,5-3 jako je třeba cola, byste měli

vypít minimálne 32 sklenic o ph alespoň 7,5, abyste kyseliny neutralizovali.

Ještě horší je ale pít málo. Pocit žízně není tím správným ukazatelem. Když přije žízeň, je již pozdě. Vodu ztrácíme při dýchání, pocení, stolicí, močí apod.Tělní tekutiny je potřeba pravidelně doplňovat.

 

Co se děje v těle při dehydrataci?

Především se zahušťuje krev. V hustší krvi je ztížen přenos kyslíku, jelikož krvinky jsou na sebe nalepené.

Výrazně se zhoršuje detoxikace těla od nežádoucích látek, včetně kyselin.

Tkáň, ve které není kyslík je hnacím motorem na produkci kyselin .

 

 

 

   Překyselená krev v mikroskopu,

   Krvinky ztrácejí náboj a začínají se spojovat v ruloformy. Ztrácejí schopnost procházet drobnými

  kapilárami a začíná se blokovat celý celý systém okysličení.