Zázračné slunce

02.07.2019 09:33

Zázračné slunce

Většina z nás ví, že slunce je nezbytné pro život na Zemi. Víme také, že sluneční svit je nutný pro fotosyntézu rostlin a že bez rostlin by nebyly další formy života. Víme také, že slunce nám pomáhá vytvářet vitamín D a tušíme cosi o jeho důležitosti.

Málokdo ale ví o řadě dalších účinků slunečního záření, které ze "srdce" naší sluneční soustavy dělá skutečného zázračného léčitele.

Vitamín D

Vitamín D spolu s vitamínem C jsou pravděpodobně nejvíce (pro)zkoumané vitamíny. Výčet zdravotních účinků vitamínu D by vydal na samostatný článek, z těch nejdůležitějších jmenujme alespoň:

  • protirakovinné účinky
  • pomáhá v těhotenství
  • HIV-AIDS
  • demence, Alzheimerova nemoc a další podobná onemocnění
  • tuberkulóza
  • cukrovka (zejména 2.typ)
  • protizánětlivé účinky
  • vysoký tlak
  • roztroušená skleróza
  • astma
  • deprese
  • protizánětlivé účinky
  • obezita
  • další

Velká většina západní civilizace má chronický nedostatek vitamínu D v krvi. Doporučená denní dávka je mnohonásobně podhodnocena a užívání běžných doplňků stravy (600-800 I.U.) je víceméně plýtvání penězi bez odpovídajího efektu.

Přitom vitamín D je "volně a zdarma dostupný" - stačí vystavit co největší plochu těla (kůže) slunečnímu záření.

Slunce jako analgetikum: tlumí bolest

Studie publikovaná v roce 2005 v odborném časopise Psychosomatic Medicine zkoumala pacienty v jedné nemocnici, kde část lůžek byla vystavena v průměru o 46% vyšší sluneční aktivitě, než u druhé skupiny v jiné části nemocnice. Pacienti na slunné straně byli v lepší psychické pohodě, v průměru potřebovali o 22% méně analgetik (jednalo se o srovnatelné skupiny) a náklady na léky proti bolesti byly též o 21% nižší.

Slunce spaluje tuky

V roce 2011 byla publikována studie v odborném časopise The Journal Of Investigative Dermatology, která ukázala zajímavý fakt: pokud vystavíte svoji kůži slunečnímu UV záření, dojde ke zrychlení spalování podkožních tuků. Ty sice nejsou považovány za rizikový faktor srdečně-cévních onemocnění, ale pro mnohé je to jistě užitečná informace a "aktuální" téma.

Minimálně 9 dalších studií však ukazuje, že dlouhodobý nedostatek vitamínu D (a tedy slunečního záření) má vazbu na tzv. viscerální, tedy "vnitřní" tuky a na celkovou obezitu, se všemi jejími riziky (srdečně-cévní onemocnění, cukrovka, infarkty, atd.).

Zlepšuje bdělost a ostražitost a snižuje únavu

Studie z roku 2012 publikovaná v odborném časopise Behavioral Neuroscience zjistila, že osoby vystavené denně slunečnímu záření po dobu 6 a více hodin byly večer více bdělé, ostražité a méně unavené, než lidé vystavení umělému osvětlení. Charakter osvětlení tedy hraje minimálně v tomto ohledu velkou roli.

Ovlivňuje autonomní nervovou soustavu (ANS)

Autonomní nervová soustava reguluje tělesné procesy, které neovládáme vědomě - například trávení, zaostřování atd. (když něco sníte, proces trávení se spustí a probíhá automaticky). Rovnováha ANS, daná správnou a vyváženou funkcí tzv. sympatiku a parasympatiku, je zásadní pro správnou činnost řady tělesných procesů.

Vědecká disciplína zvaná syntonika zkoumá působení světla na autonomní nervovou soustavu. Světlo a jeho barevné podání, které vstupuje do našeho těla prostřednictvím očí, má zásadní vliv na činnost ANS. Červené spektrum posiluje sympatikus a potlačuje parasympatikus, modré spektrum naopak.

V tomto ohledu má slunce nezastupitelnou roli, protože obsahuje plné barevné spektrum, tedy zastoupení všech barevných složek a působí tak na harmonizaci činnosti autonomní nervové soustavy. Expozice slunečnímu záření tak ovlivňuje řadu procesů, které neovládáme vědomě.

V této souvislosti se vyvarujte dlouhodobé expozici umělému osvětlení, jelikož řada umělých světlených zdrojů (typicky LED osvětlení, některé typy zářivek apod.) obsahují více červených, nebo více modrých barevných složek a tak ovlivňují činnost nervové soustavy - v naprosté většině případů negativním způsobem. Škodlivé zdravotní účinky LED světel jsu poměrně zřetelné a doložené mnoha studiemi.

Energie pro naše buňky

V inovátorské hypotéze z roku 2008 (Journal of Alternative and Complementary Medicine) zpochybňují její autoři letité dogma, že živočichové nejsou schopni přímo využívat sluneční svit pro výrobu energie, tak jak je to běžné u rostlin. Jejich studie indikuje, že kůže obsahuje jakési miniaturní "solární panely" obsahující látku podobnou melaninu (pigment s ochrannými účinky proti škodlivým složkám UV záření), která přeměňuje sluneční záření přímo v energii (podobně jako u energie získané z cukrů).

Očí vady

Překvapivé, že? Děti pobývající méně na slunci jsou více krátkozraké. Tyto studie byly nejprve publikovány v jihovýchodní Asii, kde je krátkozrakost extrémní (např. Singapur a další města až 90% krátkozrakých). Západní medicína nejprve usoudila, že problémem je genetika asiatské rasy. Jenže, pak se stejné studie provedly z západní Evropě a došly ke stejným výsledkům...

Jaký je mechanismus, kterým Slunce ovlivňuje náš zrak, se přesně neví. To však nic nemění na tom, že závislost existuje.

Prodlužuje život

Švédská studie s účastí 30.000 žen a délkou trvání 20 let zkoumala mimo jiné spojitost mezi expozicí slunečnímu záření a všeobecnou úmrtností. Závěr byl jednoznačný: ženy pobývající často na slunci měly nižší riziko srdečně-cévních onemocnění a umíraly v průměru až o 2 roky později ve srovnání se ženami s nejnižší expozicí slunečnímu záření.

Nedostatek slunce = stejné riziko jako silné kouření

Stejná studie učinila poměrně závažný závěr: nekuřáci, kteří se vyhýbali expozici slunečnímu záření, měli stejnou očekávanou dobu dožití jako silní kuřáci s častým pobytem na slunci. Což znamená, že nedostatek slunce vás vystavuje stejnému riziku úmrtí, jako silné kouření.

Snadné počty

Den má 24 hodin, týden 168, měsíc (s 31 dny) 744 hodin. Řekněme že 8 hodin denně spíte, zbývá tedy 496 hodin měsíčně, které trávíte v bdělém stavu. Zkuste si udělat následující jednoduchý výpočet (hodnoty odhadněte):

  • kolik z uvedených 496 "bdělých" hodin strávíte venku na denním světle, "pod sluncem"? Kolik z tohoto času jste obnaženi alespoň do půl těla?
  • oproti tomu, kolik času (hodin) strávíte doma, v kanceláři, v obchodech atd.?

Samozřejmě výsledek bude jiný v zimě, v létě, jde o zamyšlení, princip a sebereflexi. Většina z nás má jistě rezervy a prodloužením pobytu na slunci si může zlepšit náladu, zdravotní stav a prodloužit život.

Bezpečné slunce

Jeden ze strachů, které nám vnutila vědecká (nebo komerční?) komunita a lékaři, se týká obav ze slunečního záření. Doporučeným řešením je "utíkat" před sluncem, natírat se krémy na opalování s UV ochranou a nosit "černé brýle" s vysokým UV faktorem.

Po tisíce let se člověk bez těchto "pomůcek" obešel, jsou s námi až v posledních desetiletích. Po tisíce let pobýval člověk pod přímým sluncem mnohonásobně delší dobu, než je tomu dnes. Jsme varováni před sluncem, které je zdrojem života na Zemi. Lidé se natírají opalovacími krémy, které mají řadu negativních účinků, včetně možné karcinogenity některých látek v nich obsažených. Nadměrné používání slunečních brýli degeneruje systém přirozené regulace světla pomocí zorniček a může vést až ke světloplachosti a dalším problémům.

Ale...

Ale samozřejmě ZÁLEŽÍ NA VAŠEM ŽIVOTNÍM STYLU A DALŠÍCH FAKTORECH.

Lidé tráví venku na slunci minimum času. Jsou zavření v kancelářích, ve svých domovech, v restauracích a kavárnách, v obchodech a nákupních centrech, v kinech a divadlech, děti ve školkách a školách, atd.

Dalším faktorem je nedostatek antioxidantů (čerpaných zejména z dostatečné konzumace kvalitní zeleniny a ovoce), které chrání oči, kůži (např. lutein, vitamín C aj.) a celý organismus před škodlivým spektrem UV záření. Pokud máte výživných látek chronický nedostatek, jste ve větším riziku.

Oblíbené zimní dovolené v teplých krajích se můžou zdát jako "dobrý nápad", ale tělo není na takovou dávku slunce nachystané a nadměrná expozice slunečním paprskům může přinést více škody než užitku.

A přitom je to tak snadné...

Řešení je přitom velmi jednoduché: choďte ven od časného jara, kdy je sluneční aktivita a síla paprsků malá, a POSTUPNĚ vystavujte své tělo slunci. Každý den, kdy je to možné, co největší počet hodin, odhalte co největší část kůže můžete.

Na jaře vyhledávejte slunná a závětrná místa, nebo si taková zákoutí vytvořte na své zahrádce, balkónu apod. Odkládejte svršky v maximální možné míře a nechte slunce působit na co největší plochu kůže. Letos (2019) jsem byl do půl těla už v únoru, venku bylo kolem nuly a svítilo sluníčko a bylo příjemně.

V létě se chovejte tak, jak se chovají ve všech jižních krajích - na slunce (tedy ven) choďte ráno/dopoledne a později odpoledne a v podvečer, POLEDNÍ HODINY buďte uvnitř. Používejte selský rozum!

Stravujte se tak, aby váš organismus měl dostatek antioxidantů, jezte čerstvou zeleninu, ovoce, vybírejte kvalitní potraviny, dělejte si smoothies a čerstvé šťávy, jezte hodně zelené zeleniny.

Tělo si bude postupně zvykat, kůže se bude postupně opalovat, vyhnete se dobám extrémního slunečního svitu, antioxidanty budou poskytovat přirozenou ochranu. Nebudete potřebovat ani opalovací krémy, ani sluneční brýle. Aplikujeme tento postup již několik let, bez problémů jsme zvládli i letní pobyt v Bulharsku (opalovací krém jsme nepoužili ani jednou), nemažeme sebe ani naše děti (5 a 10 let) - funguje to.